Od té doby, co jsme začali plastové výrobky vyrábět, bychom jimi obalili zeměkouli celkem šestkrát kolem dokola. Je to obrovský problém a je třeba ho brát vážně. Klíčem k jeho řešení leží ve výchově. Lidé musí konečně pochopit, že následkem jejich jednání například umírají mořští ptáci, že za špinavé pláže, kterých se štítí, si mohou sami. Rodina, školy, církve a další instituce v nás musí vyburcovat vědomí, že se takto dále chovat nemůžeme.
Recyklace není snadná
Prvním problémem je, že jsou plasty lehké, nejdou tedy snadno slisovat a zabírají mnoho místa.
Mnohé plastové předměty jsou vyrobené z několika druhů materiálu. Představte si třeba takový kanystr z nízkotlakého polyethylenu s polypropylenovým uzávěrem nebo hliníkovým víčkem zpevněným ocelovým kroužkem. Takové kombinace recyklaci nesmírně ztěžuje. Z takového odpadu se nedá jednoduše vyrobit něco jiného, obsahuje šest druhů plastu a dva různé kovy. Když se takto pohromadě dostane k odběrateli, který odpad recykluje, tak takový odpad nepřijímá. A tak se hromadí nevyužitý plastový odpad.
Třeba taková plastová láhev je vyrobena z jiného plastu než její víčko. Víčko se ještě dá odšroubovat, zabere to nějaký čas, ale jde to. No ale co zbývající kroužek na lahvi. Ten bývá také z jiného materiálu a ten sundat lehce už tak nejde.
Prací gely, aviváže a další čistící prostředky jsou v plastových nádobách z jiného materiálu, než je jejich uzávěr.
S tím by se mělo v budoucnu něco udělat.
Druhy plastů
Vratné lahve
Například v Dánsku se recykluje až 90 % plastových lahví. Dánové nosí PET lahve do výkupu, zálohováním těchto nádob se podařilo výrazně omezit znečišťování životního prostředí umělými hmotami. Láhve končí ve státem řízených sběrnách, kde se vytřídí a vracejí výrobcům. Firma Coca-Cola tyto lahve navíc vymývá a mohou být použity až dvacetkrát.
Barevná škála plastů
Recyklace plastů ve městech se příliš nedaří. Už tak náročný proces svozu, třídění a opětovného zpracování narušuje nekonečný příval nových umělohmotných výrobků. Sklo je pouze zelené, bílé nebo hnědé, u plastů však žádné barevné omezení neexistuje. Nelze tak použít všechen plast jednoho druhu a vyrobit z něj například box na jídlo, odpad se ještě předtím musí barevně roztřídit.
Henry Sullivan z Texasu začal na plastovém odpadu dobře vydělávat. Jeho firma Tie-Tek začala veškerý plastový odpad odebírat a po roztavení z něj odlévá železniční pražce. Ty potom se ziskem prodává do celého světa. Jen v Severní Americe se každý rok položí více než patnáct miliónů plastových pražců. Plastové pražce jsou trvanlivější než dřevěné, odolné proti termitům a dají se opakovaně recyklovat
Železniční pražce
Zdroj fotografie: (https://diaspod.de/posts/bd64ab801fca013710760f397a97239a)
Outdoorová značka Patagonia vyrábí už řadu let z plastového odpadu měkké fleecové oděvy. Výchozí surovinu tvoří nejrůznější druhy plastových odpadů, jako třeba kancelářské židle, sprchové závěsy a další věci, u kterých by vás ani nenapadlo, že se dají znovu využít.
Další firma, sídlící v americké Georgii, vyrábí zátěžové koberce do letištních hal a kancelářských budov. Jejich koberce obsahují i pět různých polymerů, druhů plastu.
Nemusíme však ukazovat na velké společnosti. V keňském Nairobi používají plastový odpad k pletení dekorativních předmětů, třeba kabelky upletené z igelitových tašek. Ze zahradních hadic nebo sandálů (žabek) vyrábí korálové závěsy, mísy nebo bižuterii. Z podrážek pak vznikají nejrůznější suvenýry.
Plastové suvenýry z Keni vyrobené z podrážek
Zdroj fotografie: (https://www.nicmic.nl/en/ocean-sole-as-give-away/)
Plastové tašky v Indii
Navzdory všemu pokroku je však realita stále neuspokojivá. Z 45 miliónů tun plastového odpadu, které ročně vyprodukují v USA, se recykluje necelých 5 %. Co se děje se zbytkem?
Ani zpracovatelé odpadu nedokážou konkurovat levné pracovní síle v zámoří. Velká část plastů se tak prodává do Číny a Indie.
V indii se plastové sáčky staly přírodní pohromou. Dokonce i malá města v Himálaji byla nucena vydat zákaz jejich používání. Obchodníci přešli k alternativním obalům bez problému. Sáčky byly všude, ve městech ucpávaly kanalizace a voda zaplavovala celé čtvrti. Kravám, které je sežraly, způsobovaly pomalou a bolestivou smrt.
Na rozdíl od USA se v Indii recykluje 60 % plastu. V zemi, kde žije čtvrtina obyvatel pod hranicí chudoby, se nic nevyhazuje. Nejvíce odpadu produkují vyšší a střední třídy. Přímo na skládkách pak chudé rodiny z těchto odpadků žijí.
Nahraďme plast
Dnes je velkým trendem nahrazovat plasty z ropy tak zvanými bioplasty. Bioplasty se vyrábějí z biomasy a jsou přitom známe již dlouhou dobu.
V roce 1941 dokonce Henry Ford představil vůz z materiálu na bázi sóji. Jeho plány však překazila druhá světová válka.
Vyrábí se z obnovitelných zdrojů, dají se recyklovat, v přírodě se rozkládají a mohou vést k podpoře místního průmyslu.
PLA
PLA je označení hmoty vyrobené z kukuřice. Dají se z ní vyrobit obaly na potraviny, láhve, dětské pleny, hygienické vložky, ponožky, košile i povlečení.
Chová se jako kterýkoliv jiný polymer. Firma Sony začala používat bioplasty k výrobě elektroniky. Zdroje ropy jsou omezené a dříve nebo později vyschnou. Společnost Sony si proto uvědomuje nutnost hledání náhradních technologií.
Bioplasty z peří
V současné době probíhají pokusy, při nichž se bioplasty vyrábějí ze všeho možného. Od pomerančových slupek, přes javorový sirup až po oxid uhličitý. Dokonce i z kuřecích peří se dnes vyrábí bioplast. Odpadní materiál tak dnes přímo konkuruje hmotám vyrobeným z ropy.
Proč dnes stále nakupujeme potraviny balené v plastech z ropy, když nyní máme materiály, které jsou nezávadné a v přírodě rozložitelné? Na celém světě přechod z plastové tašky na papírovou vítají, tak proč v České republice musí být výjimka a od papírových tašek se vrátit k plastovým?
Četli jste už článek, kde si nákupní řetězec Billa, po zveřejnění studie s nepravdivými údaji, rozmyslel dopřát zákazníkům papírovou eko tašku a vrátit se k umělé igelitové tašce?
Billa se po velmi diskutované studii vrací k igelitkám. Je to správný krok?
Nemůžeme souhlasit s některými zadanými vstupy k vypracování studií, jejichž výsledky jsou zcela zavádějící. Navíc plastové tašky, které Billa…
Na začátku jsme vám znázornili problém v oceánech a hloubku dopadu plastových odpadků. Přes světové kauzy a laboratorní výzkumy jsme popsali zdravotní komplikace spojené s každodenním stykem s plastovými výrobky. Zbavování plastů není tak jednoduché, jak jsme vám popsali v tomto článku.
Bioplastům ještě nějaký čas potrvá, než nahradí plast z ropy. My však můžeme začít u sebe už dnes. Začít můžete například tím, že nenakoupíte ovoce a zeleninu balené v igelitu a při odnosu zeleniny použijete své ušité pytlíky. Když u pokladny zjistíte, že se váš nákup nevejde do vaší tašky, tak místo igelitky kupte raději tu papírovou eko tašku, kterou pak dále použijete pro sběr papíru. Pro ty odvážnější jsou dnes trendy bezobalové obchody (Zero waste obchody), kde si vše odnášíte ve vlastních obalech.
Jsme rádi, že jste se přes všechny tři články dočetli až sem.
Nesmírně nám pomůžete podporovat náš ekologický projekt #bezigelitky jednoduchým sdílením těchto článků u sebe na zdi.
Je třeba šířit osvětu o škodlivosti plastů a nutnou náhradu alternativními materiály.
Děkujeme!
V minulých dílech:
Plast kolonizuje naši planetu II.část – Škodlivé účinky
Plast se časem rozkládá účinkem horka, částečně otěrem nebo přirozeného procesu rozpadu. Molekuly, které jsou pevně navázány se uvolňují a pronikají do potravinového řetězce. Co vše způsobují…
Plast kolonizuje naši planetu I.část – Plasty v oceánech
Je v nejhlubších vodách zeměkoule. Je na nejsušším a nejodlehlejším místě na planetě. Je v rybách, ptácích a zvířatech. Nejsmutnější je, že už se nachází i v našich potravinách, tudíž i v nás. Plasty.
Tento materiál rozpoutal v našem současném životě revoluci, ale…
Sledujte nás na Facebooku, ať vám neunikne další článek!
Mrkněte dále na:
Billa se po velmi diskutované studii vrací k igelitkám. Je to správný krok?
Nemůžeme souhlasit s některými zadanými vstupy k vypracování studií, jejichž výsledky jsou zcela zavádějící. Navíc plastové tašky, které Billa…
…a stahujte naší první e-knihu:
Jak se zbavit igelitek jednou provždy
Zajímá vás, v čem si odnést nákup z obchodu, když ne v igelitové tašce? Nebo jaký mají vůbec plasty vliv na naše zdraví a jak omezit jejich spotřebu? Na vše vám dáme odpověď v našem novém e-booku.
Budeme rádi za vaše postřehy, co se děje v „Eko světě“.
Podělte se s námi o vaše zkušenosti s ekologickým smýšlením, povyprávějte nám o vašich Eko krocích. Pište níže. Čekáme na to!
Odměňte nás odběrem na Facebook stránkách a sledujte tak projekt Bez igelitky!
#BEZIGELITKY
Toto je opravdu šílené. Mě by nenapadlo někde vyhodit kus plastu. Doma samozřejmě třídíme odpad a toho plastového se snažíme produkovat co nejméně. Už tak je naše planeta odpadem zahlcená, ale to by měly hlavně vyšší společnosti, které všechno balí do plastových obalů, nějak zlepšit. My myslíme třeba i na odpadní vodu. Nechali jsme si u našeho domu vybudovat čistírnu odpadních vod od společnosti https://covbezuradu.cz/ , abychom nevypouštěli do kanalizace nějaké škodlivé látky, které by se mohly dostat až třeba k nějakým rybám v řece.
Děkujeme za reakci. Při psaní třídílné série článků jsem měl také pěknou depku 🙂