V první části jsme si řekli, jak se plast dostává do moří a oceánů a že jsou jimi již dnes postiženy i ty nejodlehlejší místa na planetě. Ptáci, ryby a další mořští živočichové tyto úlomky plastů požívají. Jaké látky se uvolňují do těla ryb a jaký to má na ně dopad? Jaké zdravotní komplikace to pak způsobuje nám?

Plastový průmysl dělá roční obrat 800 miliónů EUR. Jen v Evropě si vydělává na živobytí v průmyslu vyrábějící plasty více než milion lidí. Dnes jsou všechna průmyslová odvětví závislá na plastech. Náš životní cyklus je plastovým cyklem.

Plasty jsou oficiálně takřka inertním materiálem. Mohli bychom říct, že plasty obsahují problematické materiály, ale ty jsou pevně navázány a nekončí v přírodě, v potravinovém řetězci nebo v těle lidí.

Nic z toho ale není pravda.

Plast se časem rozkládá účinkem horka, částečně otěrem nebo přirozeného procesu rozpadu. Molekuly, které jsou pevně navázány se uvolňují a pronikají do potravinového řetězce.

Obzvlášť důležitá je veliká skupina látek, které nazýváme ftaláty, protože jich byli vyrobeny miliony tun, a to i přesto, že se ftaláty, jako změkčovadla už nepoužívají.

Plast se rozpadá pomalu. Folie z PVC potřebuje 200 let, aby se skutečně rozložila na zbytkové komponenty. Jenže po celou dobu se z ní mohou uvolňovat nebezpečné látky do okolního prostředí. Tyto materiály už nemůžeme vzít zpět a recyklovat.

Samozřejmě, že toto všechno výrobci vědí. Mají ale tu schopnost neustále překrucovat fakta.

Billa se po velmi diskutované studii vrací k igelitkám. Je to správný krok?

Nemůžeme souhlasit s některými zadanými vstupy k vypracování studií, jejichž výsledky jsou zcela zavádějící. Navíc plastové tašky, které Billa…

Plast, který je solidní, by ve skutečnosti neměl být cítit. V plastech by mělo být vždy vše navázáno. Špatný materiál plastu je možná cítit, jsou to různé problematické látky. Když něco cítíte, znamená to, že se malé částice plastu dostávají na vaši nosní sliznici. Takže ten plast není nijak kvalitní.

Špatný materiál plastu je možné cítit. Když něco cítíte, znamená to, že se malé částice plastu dostávají na vaši nosní sliznici. Takže ten plast není nijak kvalitní.

Kauza století v Benátkách

Gabriele Bortolozzo pracoval v oddělení, kde se vyráběl vinylchlorid. Pracoval s pěti kolegy, kteří všichni umřeli na rakovinu. On byl jediný, kdo přežil. Dostal ale nemoc, Raynaudovu chorobu, která je způsobena vinylchloridem. Projevuje se postupným ochrnutím končetin.

Gabriele Bortolozzo

(Zdroj fotografie a informací: https://www.alexanderlanger.org/en/108)

Z dělníků, kteří inhalovali vysoce jedovaté páry z výroby PVC, jich 117 zemřelo na rakovinu a dalších 377 vážně onemocnělo. Bortolozzo to nenechal jen tak a pátral po souvislostech mezi onemocněním a smrtí jeho kolegů a vinylchloridem. Měl před sebou velkého nepřítele. Jediný, kdo byl ochoten pomoci Bortolozzovi v kauze, byl senátor Felice Casson.

Po soudech všech stupňů a odvolání nejvyššímu soudu, vyšlo najevo, že Gabriele Bortolozzo měl pravdu. Nejen že byl zde podán důkaz, že existuje spojitost mezi těmito nemocemi a vinylchloridem, ale totéž bylo prokázáno i světovou zdravotnickou organizací.

Společnost dokonce věděla, že dělníci jsou v přímém ohrožení, ale nepodnikla nic, aby je ochránila.

Výrobna PVC v Porto Margheře v Benátkách

(Foto:wikimedia)

Protipožární přísady v plastové lahvi

Přesuneme se do amerického Colorada za bioložkou Thedorou Colbourn. Americká bioložka líčí, jak je to se škodlivostí vážné:

„Jedna chemická továrna, tisíce kilometrů odtud vyrábí plasty. Někdy to přijde v prášku, někdy ve formě peletek. Pak se to nasype do plniče, který to zpracuje a vyrobí z toho láhve. Nazývá se to extruze. Továrna tedy extruduje plasty.

Výrobce balené vody pak kupuje vyrobené láhve z této továrny, protože má samozřejmě ty nejlepší plasty, které existují. Neztrácejí barvu, nemění se chuť produktu, nic z toho se nevytratí. Ale je to patentováno, výrobce lahví tedy nemůže říct, co lahev obsahuje. Výše uvedený výrobce dnes vlastně neví, co je obsaženo v lahvi, kterou vyrábí.

Nikdo vlastně neví, co je v zásadě v plastech, které z nich činí lepší výrobky, než jsou ty ostatní.“

Samotné stárnutí plastu způsobuje degradaci povrchu

Dnes se však objevili nezávislí výzkumníci, kteří zaplatili chemiky a nezávislé laboratoře, aby začali tyto výrobky více zkoumat.

Našli se v nich některé protipožární přísady, například Tributyltin. Je to velmi účinná androgenní chemikálie, která v životním prostředí způsobují změny na reprodukčních orgánech mořských měkkýšů.

Dále nalézají Bisfenol A už v řadě z nás, u kterých provedli příslušné analýzy. Nalézají ftaláty. Některé plasty mají schopnost pronikat nebo penetrovat do těla. Když poškrábete polykarbonátovou láhev, z vrypu se začne uvolňovat řada takových to látek, které se pak dostávají do životního prostředí.

Nemusí se ani poškrábat, samotné stárnutí plastu způsobuje degradaci povrchu, teplo to způsobuje, určité detergenty, čistící prostředky s alkoholem nebo dokonce i jeden kyselý produkt v lahvi způsobuje, že polymery začínají praskat a vypadají poškrábané.

Theodora Emily Colborn byla americká bioložka, známá zejména svými studiemi zdravotních účinků endokrinních disruptorů. Je spoluautorkou popularizační knihy Our Stolen Future, která vyšla poprvé v roce 1996 a od té doby byla přeložena do dalších 17 jazyků.

(Zdroj fotografie a informací: Wikipedie)

Degenarace u ryb

Na Brunelské univerzitě v Londýně zkoumají život ryb a jejich potravy. U samiček zjistili degeneraci vajíček. U jiných ryb nebylo jasné, kterého pohlaví jsou, žlázy nebyly buď vyvinuty nebo má ryba náznaky obou pohlaví. Tyto ryby jsou pak označovány jako intersexuální (mezipohlavní).

Studiem intersexuálních ryb v řekách a kalových výtocích s estrogenními látkami, se zjistilo, že látky, jako ftaláty a bisfenol A, se staly endokrinními narušiteli.

Jedenáct kilometrů pod hladinou v Mariánském příkopu našli vědci plastovou tašku.

Viz předchozí díl „Plast v oceánech“

 

Bisfenol A

Bisfenol A byl a mnohdy i přes zákaz ještě je používán v mnoha druzích plastu a také v nátěrových hmotách, v konzervantech nebo při zpracování gumy. Je to důležitá průmyslová chemikálie. Důležitá, ve smyslu rozsahu jejího používání.

Na washingtonské univerzitě si všimli, že jejich pozorovací zvířata začala produkovat velice zvláštní vajíčka. Zvířata uchovávají v plastových boxech již leta. Roky je užívali a byli úplně v pořádku. A pak náhle zaznamenali změnu, když kontrolní zvířata začala produkovat tyto vajíčka.

Zjistilo se, že během čištění boxů byl jejich povrch poškozen, protože firma použila příliš agresivní detergent (čistící prostředek) a tím ten plast začal degradovat.

Zjistili tedy, že ty plasty obsahující bisfenol A, třeba polykarbonátové plasty, ze kterých se vyrábí kojenecké lahve, začnou v důsledku otěru při používání nebo mytí horkou vodou degradovat. Z poškozeného povrchu se pak vylučují čím dál větší množství chemikálií.

Prokázalo se, že se i do obyčejné vody, která je balena v PET lahvi, uvolňuje bisfenol A. Obzvlášť když je zahřívána, stačí slunečním zářením.

Známá scénka s plastovými lžičkami z filmu Pelíšky

 

Bisfenol A napodobuje hormony a hormony vysílají buňkám signály, co mají dělat. Takovéto signály vysílané plodu v nesprávnou dobu nebo v nesprávném rozsahu mohou změnit vývoj plodu. Těhotná samička umožňuje zasahovat touto chemikálií až tři generace. Sebe, plod a jeli to samičí plod, tak i všechna její vajíčka, která budou nakonec vnoučaty.

Bisfenol A může způsobit odumírání buněk. Mění způsob, jakým normální hormony pracují. Je to chemikálie, která si počíná jako estrogen a estrogeny ovlivňují, jak se naše mozky vyvíjejí a mění tuto estrogenovou aktivitu mozku. Už téměř stopové množství způsobí buňkám, že se zblázní. Tuto látku má dnes v sobě každý z nás. Stopy Bisfenolu A se dokonce našli i u amazonských indiánů.

 

V příštím díle se podíváme na to, jak tyto plasty recyklovat a jak lze jejich výrobu omezit.

V minulém díle:

Plast kolonizuje naši planetu I.část – Plasty v oceánech

Je v nejhlubších vodách zeměkoule. Je na nejsušším a nejodlehlejším místě na planetě. Je v rybách, ptácích a zvířatech. Nejsmutnější je, že už se nachází i v našich potravinách, tudíž i v nás. Plasty.

Tento materiál rozpoutal v našem současném životě revoluci, ale…

Sledujte nás na Facebooku, ať vám neunikne druhá část! 

 

 

Mrkněte dále na:

 

Billa se po velmi diskutované studii vrací k igelitkám. Je to správný krok?

Nemůžeme souhlasit s některými zadanými vstupy k vypracování studií, jejichž výsledky jsou zcela zavádějící. Navíc plastové tašky, které Billa…

…a stahujte naší první e-knihu:

Jak se zbavit igelitek jednou provždy

Zajímá vás, v čem si odnést nákup z obchodu, když ne v igelitové tašce? Nebo jaký mají vůbec plasty vliv na naše zdraví a jak omezit jejich spotřebu? Na vše vám dáme odpověď v našem novém e-booku.
 

Budeme rádi za vaše postřehy, co se děje v “Eko světě”.

Podělte se s námi o vaše zkušenosti s ekologickým smýšlením, povyprávějte nám o vašich Eko krocích. Pište níže. Čekáme na to!

Odměňte nás odběrem na Facebook stránkách a sledujte tak projekt Bez igelitky!

#BEZIGELITKY