Oceány. Plíce naší planety.
Za přísun kyslíku na pevnině vděčíme rostlinám, stromům a tropickým pralesům. Většina rostlin pohlcuje oxid uhličitý a vytváří nám kyslík. Tomuto jevu říkáme fotosyntéza.
Stejně tak funguje fytoplankton v oceánech. V oceánech existuje obrovské množství těchto mikroskopických řas, fytoplanktonů. Více než polovina kyslíku, který dýcháme, je vyprodukována mořskými mikrořasami.
Věděli jste, že…
50 až 70 % kyslíku, který dýcháme, je vyrobeno v oceánech. Oceány tedy produkují více kyslíku než všechny tropické lesy dohromady.
Koloběh živin začíná právě u fytoplanktonu. Bez něho není možný život na Zemi.
Zdroj fotografie: https://www.jakost.net/cz/eshop/plasticus-maritimus-invazivni-druh
Lidé a oceány za posledních sedmdesát let
Co vše se už odehrálo mezi námi a oceány? Vybrali jsme některé významné události:
1950
Plastové odpady se začínají dostávat do oceánů…
1953
Vynález extra hustého polyetylenu (HDPE), ze kterého se později začali vyrábět plastové tašky
1970
Vědci začínají varovat před výskytem mikroplastů v severním Atlantiku.
1973
Podepsána mezinárodní úmluva MARPOL, která omezuje vypouštění odpadů z lodí (včetně plastu).
1997
Během závodu kapitán Charles Moore naráží na obrovský ostrov plný plastů v Severním pacifickém oceánu.
2010
Organizace z celého světa vydávají pokyny pro boj s problematickým odpadem v mořích.
2014
Slovo „mikroplasty“ se pomalu stává součástí naší slovní zásoby.
2015
Čím dál více lidí si začíná uvědomovat problém plastového odpadu a je připraveno podílet se na jeho řešení.
2016
Francie je první zemí na světě, která zakazuje používání jednorázových plastů včetně plastových tašek.
2018
Evropská unie schvaluje strategii týkající se řešení problému s plasty: všechny plastové obaly, i plastové tašky, které se nacházejí na území EU, musí být do roku 2030 recyklovány nebo znovu použity.
Plastová taška na dně oceánu
Zdroj fotografie: https://www.telerama.fr/enfants/plasticus-maritimus-une-espece-envahissante-le-guide-des-enfants-pour-parler-decologie-6668917.php
Kolik plastů se nachází v oceánech?
Velká studie publikovaná v roce 2015, se snažila zjistit, kolik plastů skončí každý rok v oceánech. Dopátrat se ke správným výsledkům nebylo vůbec jednoduché, bylo třeba dát dohromady velký tým vědců z různých oblastí. Studie zjistila, že ročně skončí v mořích okolo 8 milionů tun plastů. Pro představu, je to každou minutu vysypaný jeden kamion.
S růstem populace a zvyšující se spotřebou plastů se tento počet do roku 2025 zdvojnásobí. Tím se dostáváme ke zdrcujícímu závěru: v roce 2050 bude v mořích více plastů než ryb.
V roce 2018 vyšel v Británii článek o tom, že pokud nezačneme něco dělat s plastovým odpadem, množství plastů v oceánech se pravděpodobně ztrojnásobí během pouhých deseti let.
Plastový odpad v oceánu
Zdroj fotografie: https://www.publico.pt/2018/11/13/p3/noticia/identificar-coleccionar-eliminar-nova-especie-invasora-segundo-guia-plasticus-maritimus-1850778
V roce 2018 vyšla v časopise Nature studie s vědeckými údaji, které dokazují, že takzvaný „plastový ostrov“, složený z plastového odpadu včetně plastových tašek, v Tichém oceánu roste naprosto neuvěřitelně. Údaje z tohoto roku dokazovaly velikost tohoto ostrova zhruba 20x větší než Česká republika.
Nejen že z plastu, např. plastových tašek, unikají toxické látky, které hubí již zmíněné mikrořasy, ale například tento ostrov platového odpadu v oceánu způsobuje to, že do vody neproniká žádné světlo a bez slunečního světla mikrořasy umírají.
Plastový odpad nasbíraný Annou Pego, autorkou knihy Plasticus Maritimus
Zdroj fotografie: https://www.facebook.com/groups/pasticusmaritimuscz
Jak se plastová taška dostane na dno?
Postupem času se na plastový odpad přichytávají řasy a různí živočichové. Po nějaké době se na předmět zachytí tolik živočichů, že ztěžkne a klesá ke dnu. Totéž se stane, když se plastová taška naplní vodou a je tak těžká, že už nedokáže plout.
V roce 2017 se na pobřeží Norska objevil vorvaň, který nakonec zemřel. Během pitvy vytáhli 30 plastových tašek z jeho žaludku. O rok později se na pobřeží Thajska objevila velryba už s 80 plastovými taškami v břiše.
Jako zdroj informací dobře posloužila kniha Plasticus Maritimus
V příštím článku vám ukážeme 10 nejčastějších předmětů nalezené na pláži a představíme vám alternativy plastů.
Plast kolonizuje naši planetu I.část – Plasty v oceánech
Je v nejhlubších vodách zeměkoule. Je na nejsušším a nejodlehlejším místě na planetě. Je v rybách, ptácích a zvířatech. Nejsmutnější je, že už se nachází i v našich potravinách, tudíž i v nás. Plasty.
Tento materiál rozpoutal v našem současném životě revoluci, ale…
Plast kolonizuje naši planetu II.část – Škodlivé účinky
Plast se časem rozkládá účinkem horka, částečně otěrem nebo přirozeného procesu rozpadu. Molekuly, které jsou pevně navázány se uvolňují a pronikají do potravinového řetězce. Co vše způsobují…
Sledujte nás na Facebooku, ať vám neunikne druhá část!
Mrkněte dále na:
Billa se po velmi diskutované studii vrací k igelitkám. Je to správný krok?
Nemůžeme souhlasit s některými zadanými vstupy k vypracování studií, jejichž výsledky jsou zcela zavádějící. Navíc plastové tašky, které Billa…
…a stahujte naší první e-knihu:
Jak se zbavit igelitek jednou provždy
Zajímá vás, v čem si odnést nákup z obchodu, když ne v igelitové tašce? Nebo jaký mají vůbec plasty vliv na naše zdraví a jak omezit jejich spotřebu? Na vše vám dáme odpověď v našem novém e-booku.
Budeme rádi za vaše postřehy, co se děje v „Eko světě“.
Podělte se s námi o vaše zkušenosti s ekologickým smýšlením, povyprávějte nám o vašich Eko krocích. Pište níže. Čekáme na to!
Odměňte nás odběrem na Facebook stránkách a sledujte tak projekt Bez igelitky!
#BEZIGELITKY
