Oceány. Plíce naší planety.

Za přísun kyslíku na pevnině vděčíme rostlinám, stromům a tropickým pralesům. Většina rostlin pohlcuje oxid uhličitý a vytváří nám kyslík. Tomuto jevu říkáme fotosyntéza.

Stejně tak funguje fytoplankton v oceánech. V oceánech existuje obrovské množství těchto mikroskopických řas, fytoplanktonů. Více než polovina kyslíku, který dýcháme, je vyprodukována mořskými mikrořasami.

Věděli jste, že…


50 až 70 % kyslíku, který dýcháme, je vyrobeno v oceánech. Oceány tedy produkují více kyslíku než všechny tropické lesy dohromady.

fytoplankton v moři

Koloběh živin začíná právě u fytoplanktonu. Bez něho není možný život na Zemi.

Zdroj fotografie: https://www.jakost.net/cz/eshop/plasticus-maritimus-invazivni-druh

Lidé a oceány za posledních sedmdesát let

Co vše se už odehrálo mezi námi a oceány? Vybrali jsme některé významné události:

1950

Plastové odpady se začínají dostávat do oceánů…

 

1953

Vynález extra hustého polyetylenu (HDPE), ze kterého se později začali vyrábět plastové tašky

 

1970

Vědci začínají varovat před výskytem mikroplastů v severním Atlantiku.

 

1973

Podepsána mezinárodní úmluva MARPOL, která omezuje vypouštění odpadů z lodí (včetně plastu).

 

1997

Během závodu kapitán Charles Moore naráží na obrovský ostrov plný plastů v Severním pacifickém oceánu.

 

2010

Organizace z celého světa vydávají pokyny pro boj s problematickým odpadem v mořích.

 

2014

Slovo „mikroplasty“ se pomalu stává součástí naší slovní zásoby.

 

2015

Čím dál více lidí si začíná uvědomovat problém plastového odpadu a je připraveno podílet se na jeho řešení.

 

2016

Francie je první zemí na světě, která zakazuje používání jednorázových plastů včetně plastových tašek.

 

2018

Evropská unie schvaluje strategii týkající se řešení problému s plasty: všechny plastové obaly, i plastové tašky, které se nacházejí na území EU, musí být do roku 2030 recyklovány nebo znovu použity.

taška a plechovka

Plastová taška na dně oceánu

Zdroj fotografie: https://www.telerama.fr/enfants/plasticus-maritimus-une-espece-envahissante-le-guide-des-enfants-pour-parler-decologie-6668917.php

Kolik plastů se nachází v oceánech?

Velká studie publikovaná v roce 2015, se snažila zjistit, kolik plastů skončí každý rok v oceánech. Dopátrat se ke správným výsledkům nebylo vůbec jednoduché, bylo třeba dát dohromady velký tým vědců z různých oblastí. Studie zjistila, že ročně skončí v mořích okolo 8 milionů tun plastů. Pro představu, je to každou minutu vysypaný jeden kamion.

S růstem populace a zvyšující se spotřebou plastů se tento počet do roku 2025 zdvojnásobí. Tím se dostáváme ke zdrcujícímu závěru: v roce 2050 bude v mořích více plastů než ryb.

V roce 2018 vyšel v Británii článek o tom, že pokud nezačneme něco dělat s plastovým odpadem, množství plastů v oceánech se pravděpodobně ztrojnásobí během pouhých deseti let.

plast v oceánech

Plastový odpad v oceánu

Zdroj fotografie: https://www.publico.pt/2018/11/13/p3/noticia/identificar-coleccionar-eliminar-nova-especie-invasora-segundo-guia-plasticus-maritimus-1850778

V roce 2018 vyšla v časopise Nature studie s vědeckými údaji, které dokazují, že takzvaný „plastový ostrov“, složený z plastového odpadu včetně plastových tašek, v Tichém oceánu roste naprosto neuvěřitelně. Údaje z tohoto roku dokazovaly velikost tohoto ostrova zhruba 20x větší než Česká republika.

Nejen že z plastu, např. plastových tašek, unikají toxické látky, které hubí již zmíněné mikrořasy, ale například tento ostrov platového odpadu v oceánu způsobuje to, že do vody neproniká žádné světlo a bez slunečního světla mikrořasy umírají.

plast na pláži

Plastový odpad nasbíraný Annou Pego, autorkou knihy Plasticus Maritimus

Zdroj fotografie: https://www.facebook.com/groups/pasticusmaritimuscz

Jak se plastová taška dostane na dno?

Postupem času se na plastový odpad přichytávají řasy a různí živočichové. Po nějaké době se na předmět zachytí tolik živočichů, že ztěžkne a klesá ke dnu. Totéž se stane, když se plastová taška naplní vodou a je tak těžká, že už nedokáže plout.

V roce 2017 se na pobřeží Norska objevil vorvaň, který nakonec zemřel. Během pitvy vytáhli 30 plastových tašek z jeho žaludku. O rok později se na pobřeží Thajska objevila velryba už s 80 plastovými taškami v břiše.

kniha o plastovém odpadu

Jako zdroj informací dobře posloužila kniha Plasticus Maritimus

 

V příštím článku vám ukážeme 10 nejčastějších předmětů nalezené na pláži a představíme vám alternativy plastů.

V minulých dílech:

Plast kolonizuje naši planetu I.část – Plasty v oceánech

Je v nejhlubších vodách zeměkoule. Je na nejsušším a nejodlehlejším místě na planetě. Je v rybách, ptácích a zvířatech. Nejsmutnější je, že už se nachází i v našich potravinách, tudíž i v nás. Plasty.

Tento materiál rozpoutal v našem současném životě revoluci, ale…

Plast kolonizuje naši planetu II.část – Škodlivé účinky

Plast se časem rozkládá účinkem horka, částečně otěrem nebo přirozeného procesu rozpadu. Molekuly, které jsou pevně navázány se uvolňují a pronikají do potravinového řetězce. Co vše způsobují…

Sledujte nás na Facebooku, ať vám neunikne druhá část! 

 

 

Mrkněte dále na:

 

Billa se po velmi diskutované studii vrací k igelitkám. Je to správný krok?

Nemůžeme souhlasit s některými zadanými vstupy k vypracování studií, jejichž výsledky jsou zcela zavádějící. Navíc plastové tašky, které Billa…

…a stahujte naší první e-knihu:

Jak se zbavit igelitek jednou provždy

Zajímá vás, v čem si odnést nákup z obchodu, když ne v igelitové tašce? Nebo jaký mají vůbec plasty vliv na naše zdraví a jak omezit jejich spotřebu? Na vše vám dáme odpověď v našem novém e-booku.

 

Budeme rádi za vaše postřehy, co se děje v “Eko světě”.

Podělte se s námi o vaše zkušenosti s ekologickým smýšlením, povyprávějte nám o vašich Eko krocích. Pište níže. Čekáme na to!

Odměňte nás odběrem na Facebook stránkách a sledujte tak projekt Bez igelitky!

#BEZIGELITKY